Tenkrát v Klíně

Tenkrát v Klíně

Všechny osoby a místo jsou vymyšleny a jakákoliv podobnost je jen čistě náhodná.

„Jsou místa mezi nebem a zemí, jsou místa , kde lidé žijí, umírají, jsou místa, kde se stávají nesmrtelní, jsou místa, kde jsou lidé v pohodě, když žijí“.

     „Jak s tím nářadím zacházíš compadre, to si neumíš seřídit hledí?“, ozvalo se nekopromisně od vedlejší dráhy Q6kové střelnice.

      „To nemáš pořádné nářadí cizinče aby si mohl kruciprdel trefovat cíl?“

      „Bohužel ne, jsem chud a nemám právě v tento čas kvalitního střeliva“, děl právě se navrátivší bard do rodného Klína.

      „ Není radno zůstávat zde samotnému Hombre, jsou zde strašlivé podmínky, přidej se k nám, mé jméno je Škvorec a toto je můj pard Borsič.“

        Tak tedy asi, jak líčí autor, proběhlo nevšední seznámení  rutinovaných pistolníků s navrátilcem do rodného Klína, který prý při výstřelech poskakoval jako madagaskarská koza. Spíš to asi byla koza bengálská ale neztrácejme nit příběhu. Dávno tomu, už asi osm lun proběhlo, a během doby tréninku se Příprava, /pozn autora, celé jméno navrátivšího se barda/, zastřeloval a zastřeloval pod pečlivým dohledem Škvorce , jednoho z místních, dá se říct téměř nejlepších střelců. Došlo i na výměnu střeleckého arzenálu a pomalounku Příprava zjišťoval o čem to je zkosit protivníka.  

      „ Srovnej si tu pracku vole, narovnej ji a těsně u kotníku  pal“ vysvětloval Škvorec aniž by tušil, jak pečlivý posluchač pistolník Příprava je.

      „Je to o pocitu cizinče“ děl Borsič, „musíš ho sundat pocitově“! „Mám rád steaky“.

Nemnoho dnů přešlo, došlo na lámání chleba, bylo nutno pořídit tým střelců, anóbrž se schylovalo k těžké přestřelce.

Příprava si vyhlédl docela solidní a kvalitní pistolníky, nenápadné kluky z periferie, ohromující svýmí ohromujícímí výsledky střelby Zaprce a Naprce a jal se s nimi objížděti místní pastviny a získávat tu i tamo nějaké ty skalpy. Podařilo se, dostali se až tam, kam hodně střelců ani nenakoukne.

Autor děkuje Q6 že je, děkuje novým kamarádům, kamarádkám a známým že jsou, děkuje Škvorcovi, dík moc.